Zobrazují se příspěvky se štítkemNa kolena. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNa kolena. Zobrazit všechny příspěvky

4. ledna 2009

Nelítejte, svezte se přes oceán s kontejnerem

Letos byly dlouhý Vánoce a kromě všech tradičních neřestí, které k nim patří, přály i prohlubování surfovacího návyku... Popisovat to neudu, nemá to smysl, ale stane se, že sem tam něco zajímavýho objevíte.

Já objevil zajímavý druh cestování - freighting. Freighters, jestli se tak dají nazývat, jsou příznivci netradičního druhu překonávání velkých vzdáleností. Nejedná se o žádné vyznavače letecké dopravy, naopak - přepravují se nákladními loděmi. Možná byste se divili, kolik takových lodí je k dispozici. Nabídka je opravdu široká. Ceny tedy nejsou úplně nízké a vlastně jsou v konečném důsledku většinou dražší než letenka, ale romantiku to teda má! A nezapomeňte si s sebou přibalit hodně dlouhou dovolenou... ;-)

Pár důležitých odkazů:
http://www.geocities.com/freighterman.geo/mainmenu.html
http://www.freightertrips.com/
http://www.freightercruises.com/

7. června 2008

Kříž nad řekou a čáp černý nad hlavou

Podyjí je plné tajemných a zapomenutých míst, stejně jako je ono samo. Heimatkreuz u obce Felling na rakouské straně parku je jedním z nich, které je překvapivě i celkem dobře dostupné.


Heimatkreuz nad Dyjí poblíž Fellingu je jedním z míst, odkud si odsunutí obyvatelé příhraničních obcí v Čechách připomínali domov krásným výhledem na něj. A že si v tomto případě vybrali skvěle, o tom nemůže být řeč. Takových míst je v celém pohraničí více (další např. u Retzbachu s výhledem na Hatě, Chvalovice atd.).

Ke kříži nad jedním z meandrů se dostanete buď cestičkou z Fellingu od hájovny (je tam nenápadný dřevěný ukazatel u silnice mezi Fellingem a Hardeggem) nebo pohodlně po bývalé pohraničnické cestě vedoucí přesně po česko-rakouské hranici. Nástupním bodem je v tomto případě bývalá rota u Podmýčí (orientačním bodem na mapě je rybník U jejkala nad Vranovským zámkem). Po asfaltové cestě podél hraničních kamenů půjdete necelou hodinu, až se dostanete k Loveckému letohrádku pod Býčí horou (nejvyšší bod Národního parku Podyjí, 536 m.n.m.).

Na rozcestí před letohrádkem se pohraniční cesta stáčí doleva dolů k Dyji, ale k vyhlídce je třeba se dát doprava a po asi 20 metrech opět doprava na lesní cestu, která směřuje na rakouskou stranu (hraniční cedule vám orientaci usnadní) a po asi 200 metrech uvidíte doleva směřující pěšinu ke kříži, který asi o 15 výškových metrů pod stezkou. Pozor na zimní období, celá cesta bude náročnější a bez dobré obuvi a stability můžete mít trochu problémy.

V této oblasti hnízdí čáp černý. Při mé návštěve v červnu jsem ho měl možnost vidět a koukal jsem na něj s otevřenou pusou. Pták s velkým rozpětím křídel a červeným zobákem lehounce kroužil nad údolím, nechal se nehybně vytáhnout vzdušným proudem až vysoko nad řeku a potom se stejně ladným pohybem snesl zpátky k vodě. Nádhera!

Takže až se budete na chatě kolem Vranova nudit, nebo budete plánovat dovolenou v Podyjí, zkuste popřemýšlet i o téhle menší túře. Stojí každopádně za to a odměnou vám bude ticho a samota Dyje a lesů kolem!

8. ledna 2008

Omrzlý Podyjí

Podyjí miluju! Šobes, Dyje, popickej kostelík a rýňák. Úžasný záležitosti! Vždycky, když se sem vrátím, omámí mě ty samý místa stejnou silou jakou minule.

Vánoce byly letos resp. loni snad ještě působivější. Není to poprvé co mi tahle místa nadělila pod stromek svoji náklonnost. Dala mi totiž šanci je vyfotit v celý svý kráse a v nádherným světle.


Vinice Šobes nebo vlastně kopec a meandr Šobes, kterej je vidět na první fotce a odkud se víno dodává i na stůl anglický královny, je focený z hodně zajímavýho místa, který unikne 95% návštěvníkům Podyjí a přitom je úplně jednoduše dostupný. Nebudu ho ale prozrazovat, místní ví a chytří si ho najdou v mapě ;-) Je to opravdu jednoduchý.

Popickej kostelík je přímo magický místo a je schopný vás uhranou kdykoliv se k němu přiblížíte. Stromy v okolí a stejně tak vřesoviště jsou geniální hříčka přírody. A znova se jedná o celkem málo navštěvovaný místo v Podyjí. Většina návštěvníků jen profrčí na kole, zbytek se hrne na Šobes nebo Kraví horu nad Znojmem a tak Popice zůstávají oázou klidu i dál.

Fotky z omrzlýho Podyjí jsou tady (Šobes) a tady (Popice). Myslím, že se celkem povedly ;-) A nepřehlédněte mapy u galerií, celkem dost toho napoví o těch "tajnejch" místech.

17. prosince 2007

Box! Cuba Libre! Teofilo Stevenson! Felix Savon!

Dnes jsem v rámci neutuchajícího surfování po světosíti narazil na skvělý video, který se do sekce Kuba hodí víc než předchozí cucurucha, autopůjčovny a dálnice s dírama jak od tanku. Je to box!

A box na Kubě znamená náboženství. Tedy další z mnoha. Stejně jako baseball, salsa, tabák a rum. Box a Kuba rovná se Teofilo Stevenson. Absolutně loajální a věrný příznivec režimu a nejlepší boxer amatérského ringu všech dob. Tak ho alespoň označují wikipedie, boxerské servery a další zdroje. Muhammad Ali nebo Teofilo Stevenson? Kdo ví? Ale rovnat by se mohli zcela jistě. Jen v jednom ne: Stevenson by nikdy nevkročil do profesionálního ringu. To alespoň prohlašuje v níže uvedeném profilu, který vážně stojí za to!

A box na Kubě? Já tam byl, když nebyla sezóna nebo se prostě žádné zápasy nekonaly. Vždyť v prosinci probíhá play-off peloty, tedy baseballu, tak proč to míchat dohromady?! Když budete ale hledat na Kubě, kam za boxem, hledejte označení sala polivalente a tam už se dozvíte víc. Teď už ale koukněte na Teofila! ;-)

:: další články z Kuby tady ::


1. listopadu 2007

Vzpomínky na Kubu

Na konci roku 2006 jsme se se dvěma kámošema takhle sebrali, v sobotu ráno odfrčeli na Ruzyň a druhej den se procházeli starou Havanou a pili rum na Maleconu.

Doufám, že se dám do kupy a po tak dlouhý době sepíšu pár zážitků, co zůstaly v hlavě. Bylo to úžasný! A doufám, že jsem tam nebyl naposled! Pro dnešek tu máte alespoň fotku....

:: další fotky zde ::

28. července 2007

Bagr na píseček, německá verze 288

Vzpomínám si, a snad nebudu sám, na žvýkačky, které se prodávaly v posledních letech komunistické éry, kde byly pod obalem obrázky se světovými raritami, kuriozitami a hlavně rekordy všeho druhu.Nejcennější byla myslím známka Mauritius, ale třeba taky ne. No prostě jsme to jako pionýři sbírali a bylo to podobný jako céčka, duhovky a další dětský ptákovinky.

To, co vidíte tady, by tam bylo asi na tuty taky! I když... ono to nebylo z imperialistickýho tábora, takže kdo ví.... Na druhou stranu, skoro bych pochyboval, že někde v Rusku nebude ještě něco děsivějšího...

V druhým díle rubriky Na kolena jsem vyhrabal zvláštnost a v tomhle případě opravdu děsivost. Je jí stroj s označením Bagger 288. Je stejnýho roku výroby jako já (1978) a kapánek větších rozměrů...

Má totiž cca 13 500 000 kg, je 240m dlouhej a 96m vysokej. Německej pořízek... Funguje totiž v povrchovejch dolech kolem Essenu. Já sem dám jen dvě fotky pro dokreslení situace. Fajn info najdete třeba zde. Prcka v akci najdte třeba taky tady.

NA KOLENA: Falkirk Wheel - výtah pro parník

Nová občasná rubrika Na kolena bude o něčem po čem si spíš sednete na zadek, teda doufejme... Každopádně já si sedám ;-)

Některý technický záležitosti (telefon, letadlo, televize) jsou pro mě absolutně nepochopitelný, ale pak člověk koukne na nějakej architektonickej výtvor třeba (jak je to v tomhle případě) a kouká na to jak tele na nový vidle....

Falkirk Wheel je přesně tenhle případ. Jediný zdymadlo nebo přesněji spíš výtah pro lodě v podobným ražení, kterej je na světě k vidění.

Podle Wiki to dokáže překonat rozdíl hladin výšky 35m a každá vana má obsah 600 tun vody. K překlopení van stačí 5 minut (na rychlý kafe a cigáro tak akorát). Tahle neuvěřitelnost nahradila 11 zdimadel mezi Glasgow a Edingurgh. Jak píše 21.století: "Loď i s vodou může vážit až 300 tun, takže vltavský parník by byl pro výtah hračkou."

Fotka je ze zdroje, kde jsem na to přišel -> na jednoduše výborným TrekEarth. Dík!