Pecha Kucha Night a exhibice vlastního ega

Včera jsme zašli na Pecha Kucha Night Prague v kině Aero na Žižkově. Skvělá věc to je. 14 lidí, povětšinou architektů, ale i výtvarníků dostane prostor na 20 slidů s tím, že každý z nich tam visí 20 sekund a ani o sekundu míň nebo víc.

Pecha Kucha je japonský vynález a je už celosvětově "proslulá", resp. koná se v mnoha světových metropolích. Do Prahy to dorazilo v únoru 2007, tzn. letos. Stejně jako při premiéře, bylo i tentokrát narváno k prasknutí a jak přiznal jeden z vystupujících, musel svého kamaráda do sálu propašovat na černo :-)

Program byl fajn, spíš výbornej. Hlavně se mi líbilo, že každý z účinkujících se poměrně rychle otevřel, prokecl nebo jinak toho prostě na sebe dal znát hodně jakej je. Alespoň tak mi to přišlo. Pánové z většiny exhibovali vlastní ego a teď to nemyslím zle, ne! Někdy to bylo úsměvné, někdy trapnější.

Zklamáním pro mě bylo vystoupení pana Kaplického, který celých 400 sekund dost neadekvátně obhajoval sebe a především budoucí Národní knihovnu. Dokonce se snížil k tomu, že některé ze svých odpůrců začal poměrně trapně jmenovat... no fuj... chlápek, kterej toho má tolik za sebou, by takhle vyšilovat teda nemusel...

No a kdo se nám líbil nejvíc? Moje pořadí: Marek Pistora, David Kraus, Jiří Černický. Její pořadí: Marek Pistora, David Kraus, Jaroslav Róna, Otakar Dušek.

Byli jste tam? Píšu tady nesmysly? Máme tady komentáře ;-)